Rodinné farmy jsou nenahraditelné

Rodinné farmy ve středních Čechách uvítaly vzácnou návštěvu – hejtmanku Středočeského kraje Petru Peckovou, náměstka pro územní rozvoj Jiřího Snížka a radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Janu Skopalíkovou. Zastavili se na farmě Milošovice rodiny Cihlářových, na Ekofarmě Špiritovi v Radvančicích a na rodinném statku Zapletalových v Nové Vsi. Všechny jejich současné majitele spojuje jedno – úcta k odkazu předků a vztah k rodinné tradici přervané v dobách kolektivizace tak násilně, že často zbyly jen ruiny a staré fotografie.

„Byli šťastní nebo alespoň tak na té fotografii působí. Takže mně připadá, že to naše podnikání by mělo mít ten hlavní cíl, aby to i dnes vypadalo tak jako před těmi sto dvaceti lety. Aby to nebylo jenom o tom byznysu, ale aby to bylo i o tom, že na té vesnici jsme spokojení," řekl Miloslav Zapletal - majitel rodinného statku Zapletalových.

„Já pocházím ze selského rodu, mnoho generací a mně přijde úplně přirozené pokračovat v té naší činnosti. Tu práci máme rádi a chceme žít na vesnici a kde nejjednodušeji sehnat práci na vesnici, než na své vlastní farmě," řekl Radek Cihlář - majitel farmy Milošovice rodiny Cihlářových.

„Ty malé rodinné farmy mají většinou nějakou vlastní půdu, ke které mají větší vztah, takže já si myslím, že je tam větší péče o tu krajinu jako takovou, o tu přírodu," řekla Jana Skopalíková (Piráti) - radní Středočeského kraje.

„Oni se starají i o to, aby ta půda byla zdravá, aby byla kvalitní. Nejenom o to, jaká z ní bude výtěžnost, ale aby to také mělo efekt pro přírodu. Starají se také o to, aby ty rodiny držely pohromadě a aby oni šli ve stopách svých předků a aby je následovaly jejich děti. A je to hospodaření, které je podle mého názoru prostě udržitelné," řekla Petra Pecková (STAN) - hejtmanka Středočeského kraje.

"To nemůže žádný velký masový podnik nikdy zařídit, ať už to vlastní jeden či jiný nebo někdo ze zahraničí, tak nikdo k tomu nebude mít takový vztah, jako ta rodina, která hospodaří na svém vlastním poli po dlouhé generace," řekl Jiří Snížek (Piráti) - náměstek hejtmanky Středočeského kraje.

Malé rodinné farmy oživují venkov, stmelují místní komunity a navíc utužují rodinná partnerství.

„Říká se, že kůň se má chválit po měsíci, žena po roce, tak jak?“

„Čekám patnáct let," řekla Miloslava - majitelka Ekofarmy Špiritovi.

„Já jí chválím, ale vždycky, aby to neslyšela," řekl Jaroslav - majitel Ekofarmy Špiritovi.

„Že by zpychla?“

„Že by," dodala Miloslava. 

"Bez manželky by to nešlo, ta úředničina a to všechno," řekl Jaroslav.

Asi těžko bychom jinde hledali tak pevný vztah k sobě samým, ke svému domovu, k okolní přírodě a k poctivé práci jako právě v rodinných farmách.

„A tohle si myslíme, že je naprosto nenahraditelná hodnota, která když se nebude respektovat, nebude se podporovat, tak nás asi nebude čekat nic dobrého a myslím si, že to dnes českému zemědělství velice hrozí, že se tady objevují čím dál tím větší subjekty, větší holdingy, nadnárodní koncerny. Skupují nás subjekty, které jinak se zemědělstvím nemají nic společného," řekl Jaroslav Šebek - předseda Asociace soukromého zemědělství.

Větší podporu ze strany státu by si malé rodinné farmy rozhodně zasloužily. A zdaleka nejde jen o peníze, ale spíš o promyšlený koncept motivace a snížení mnohdy neúnosné administrativní zátěže.  Ze závěrečné debaty na statku Zapletalových jednoznačně vyplynulo, že mezi krajskými politiky farmáři své spojence určitě najdou.