Muzeum Mucha seznamuje veřejnost s unikátními díly

Světově proslulý malíř a grafik Alfons Mucha to zdaleka není jenom velkolepá Slovanská epopej. Přesvědčit se o tom mohou návštěvníci muzea Mucha v Praze, kterým nás osobně provedl vnuk jednoho z největších českých umělců.

"Hlavním účelem toho muzea bylo ukázat průřez jeho tvorbou, nejen ty litografie, ale dědeček také dělal krásné oleje, byl fantastický kreslíř, ale také byl fotograf," řekl John Mucha - kurátor výstav Alfonse Muchy.

A právě jeho fotografická tvorba je často neprávem opomíjená a poněkud upozaděná. Rád přitom fotil nejen postupy své výtvarné práce, ale také nejrůznější osobnosti z uměleckého kruhu.

"Toto je třeba Paul Gauguin a zase Gauguin, Alfons, Marold, Annah the Javanese, což byla milenka Gauguina, potom mu sebrala obrazy a zmizela. Když se podíváte, tak on si hrál s fotografií. Toto je dědeček, vedle je zrcadlo a obraz babičky je odrážen v zrcadle," řekl John Mucha - kurátor výstav Alfonse Muchy.

Alfons Mucha se ale proslavil i svými jedinečnými plakáty, které vytvářel například v Paříži. Jeden z jeho nejslavnějších zobrazuje francouzskou divadelní herečku Sarah Bernhardtovou. Ta chtěla prezentovat svou novou hru a udělat k ní plakát. Všichni designeři ale na Vánoce odjeli, zůstal pouze tehdy ještě velmi chudý Mucha, který si tak chtěl vydělat. 

"Ten styl, to byl opravdu jak blesk z modré oblohy, nikdo to neočekával. Sarah to chtěla vidět, rychle přišla zpráva od ní, aby se k ní dostavil, tak k ní přišel a to je historický fakt, ona vstala, objala ho a řekla, že ji udělal nesmrtelnou," řekl John Mucha - kurátor výstav Alfonse Muchy.

A to byl konec Muchovy chudoby a naopak počátek jeho kariérního růstu a slávy. Vedle svého francouzského období ale nezapomněl ani na Čechy, pro které také vytvořil řadu plakátů, tentokrát převážně s vlasteneckými motivy.

"Tady je plakát pro Loterie, je to národní jednota pro jihozápadní Moravu v Brně, ale je to o tom, aby peníze šly do školení. Takže tady vidíte historické zázemí a potom, když toho člověk moc neví, dívka jde do školy, ale na tváři vidíte, že se jí to moc nelíbí," řekl John Mucha - kurátor výstav Alfonse Muchy.

Mucha byl svým světonázorem panslavista, kdy usiloval o sjednocení a celistvost všech slovanských národů v Evropě. Na toto téma po sobě zanechal unikátní obraz pojmenovaný Hvězda, případně Sibiř. Těsně po ruské revoluci v roce 1917 se zaměřil na motiv mladé ženy s mrtvým dítětem, kdy na obzoru číhá vlk. Finální obraz je ale docela jiný.

"Je to stará žena v extázi umírání a vlci čekají. Je to krásný obraz, ale bohužel tento obraz tady nebude, protože 13. května budeme balit věci pro Národní galerii v Sydney," řekl John Mucha - kurátor výstav Alfonse Muchy.

Alfons Mucha vypracoval také publikace, které se věnovaly designu.

"Jeden člověk udělal dvě knihy, Documents Decoratifs a Figures Decoratifs a účely těch knih, to jsou takové první dvě bible designu, kde účel toho byl, že si designéři mohli otevřít tu knihu, nalistovat něco a použít něco. Lidé z toho udělali krásný šátek a když britská královna tady byla na státní návštěvě, tak ten šátek jí byl dán," řekl John Mucha - kurátor výstav Alfonse Muchy.

Muchovo rozkročení mezi uměleckou tvorbou a směry bylo velmi široké. Navždy ho sice budeme vnímat zejména jako největšího malíře české secese a otce kolosální Slovanské epopeje, ale vedle toho je například také autorem naší vůbec první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny. Na jeho rozsáhlou tvorbu se ostatně můžete přijít podívat sami, a to do jeho muzea v nádherných prostorách barokního Kounického paláce v Panské ulici.